1. Co činí Bůh, vše dobré jest,
on dobře se mnou míní,
rád jeho rukou dám se vést,
jež před vším zlým mě stíní.
On, věčný Pán, i z pekla bran
mne vytrhuje cele;
naň spouštím já se směle.
2. Co činí Bůh, vše dobré jest,
on, pramen světla, síly,
tak spraví cíl mých všechněch cest,
by k užitku mi byly.
A nakonec pak poznám přec,
až celé světlo dá mi,
jak věrně smýšlel s námi.
3. Co činí Bůh, vše dobré jest,
ač kalich hořkým zdá se,
jejž někdy k rtům mi ráčí nést,
však vím, že jest mi k spáse.
Až poslední on rozední
nad námi záři jasnou,
tu všechny boly zhasnou.