me své sklá hla vy te bou, Bo že, Před 1. še zra du né. při ší me a li věč Krá slá vy, mi, s ná by tu Kéž chny hří znal vše chy své. Bo ží vy lid ří ži kte v rá ji, svět ci na ši, pod teď ra nás jí, když pří moc nou mlu vou tvé. sva ty li jsme do vstou pi
Skrýt akordy
  Vstup
1.  Před tebou,   Bože, skláníme   své hlavy   / a   přinášíme duše   zraněné. /   Kéž by   tu s   námi, Králi   věčné slávy,   / lid   Boží vyznal   všechny hříchy   své. /   Ať světci   naši, kteří   žijí v   ráji, /   přímluvou mocnou   nás teď   podpírají, /   když vstoupili   jsme do   svatyně tvé.
Před evangeliem
2.  Všem věkům   dávals svaté   muže, Pane,   / a   obdařils je   duchem moudrosti,   / by   odkrývali hloubky   nevídané /   tvých příslibů   a tvojí   milosti. /   Náš svatý   Jan, ten   svědek pravdy   věrný, /   nám odhaloval   pramen nepřeberný,   / jenž   tryská, Bože,   z tvojí   věčnosti. K   obětování
3.  Když chléb   a víno   do rukou   kdys brával   / kněz-hrdina   ve svaté   oběti, /   on v   tobě stále   silnějším se   stával /   pro chvíle   vrcholného vzepětí;   / když   v mukách   Jeho život   uhasínal, /   duch nezlomný   se k   Tobě, Bože,   vzpínal, /   svou trýzeň   těla v   oběť nesl   ti.
4.  My stojíme   zde před   tvou Kalvárií,   / teď   celé nebe   se k   nám přiblíží.   / S   úžasem víry   kleknem před   hostií /   a v   svaté bázni   vzhlédnem ke   kříži. /   Co můžem   dát tvé   lásce nekonečné?   / Jen   srdce své,   ač slabé,   ale vděčné,   / že   jsi nás,   Kriste, s   Otcem usmířil.
K přijímání
5.  Dřív než   k nám   přijdeš ve   Svátosti svojí,   / očisti   ústa, zrak   i srdce   nám, /   ať otevřem   se přítomnosti   tvojí, /   kde denně   čerpal sílu   svatý Jan.   / Tys   byl vždy   jeho, on   ti patřil   navždy. /   Tak jako   on ať   k tobě   přilne každý   / s   vědomím, že   jen tys   náš Bůh   a Pán.
6.  Ježíši, pro   nás hříšné   umučený /   a vzkříšený   pro naše   spasení, /   dáváš nám   pokrm nedozírné   ceny, /   by nehladověl   tvůj lid   zemdlelý. /   Ty, živý   Bože, žiješ   také ve   mně, /   změň ve   světlo mé   duše stíny   temné, /   jediný zdroji   pravé proměny.
Závěr
7.  V zástupu   těch, kdo   tvoří české   nebe /   a zbavují   nás běd   a neštěstí,   / Jan   z Nepomuku,   který slaví   Tebe, /   nám zdobí   kaple, mosty,   rozcestí. /   Má v   rukou kříž   a hvězdy   kolem skrání,   / své   zemi vyprošuje   požehnání /   a spásu   těm, kdo   upřímně ho   ctí.
8.  Mlčením jeho   ústa zpečetěná   / nic   nezradila z   Božích tajemství,   / když   duše byla   Tebe, Bože,   plná, /   svou smrtí   pravdě vydal   svědectví. /   Kéž i   nám slabým   vyprosí dost   síly, /   abychom, Pane,   vždy Ti   věrni byli,   / v   zápasu se   zlem došli   vítězství.
Zpěvník ProScholy.cz 2024