R: Veleb, duše má, Hospodina.
1. Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru veliký! * Velebností a vznešeností ses oděl, + světlem se halíš jako pláštěm.
2. Napjals nebesa jak stanovou plachtu, * nad vodami jsi zbudoval své síně.
R: Veleb, duše má, Hospodina.
3. Z mraků si děláš svůj vůz, * kráčíš na perutích větru.
4. Větry si volíš za své posly, * za své služebníky plameny ohně.
R: Veleb, duše má, Hospodina.
5. Jak četná jsou tvá díla, Hospodine! * Všechno jsi moudře učinil,
6. země je plná tvého tvorstva. * Zde moře mohutné a široširé,
7. v něm nespočetné hemžení * živočichů drobných i velkých.
R: Veleb, duše má, Hospodina.
8. Všichni čekají od tebe, * že jim dáš obživu v pravý čas.
9. Ty jim dáváš, a oni sbírají, * otvíráš ruku, a sytí se dobrými dary.
R: Veleb, duše má, Hospodina.
10. Děsí se, když skryješ svou tvář, * hynou, když vezmeš jim život, + a vracejí se do svého prachu.
11. Když sešleš svého ducha, jsou stvořeni, * a obnovuješ tvář země.
R: Veleb, duše má, Hospodina.