R: Vzmužte se a buďte srdnatí, všichni, kdo spoléháte na Hospodina.
1. Jak nesmírná je tvá dobrotivost, Hospodine, * uchoval jsi ji těm, kdo se tě bojí, + popřáváš ji těm, kdo se k tobě utíkají před lidmi.
R: Vzmužte se a buďte srdnatí, všichni, kdo spoléháte na Hospodina.
2. Tvoje tvář je jim bezpečnou ochranou * před spiknutím lidí,
3. ukrýváš je ve stanu * před svárlivými řečmi.
R: Vzmužte se a buďte srdnatí, všichni, kdo spoléháte na Hospodina.
4. Požehnán buď Hospodin, že mi prokázal * podivuhodné milosrdenství v opevněném městě.
R: Vzmužte se a buďte srdnatí, všichni, kdo spoléháte na Hospodina.
5. Už jsem si říkal sklíčeně: * „Jsem zapuzen od tvých očí!“
6. Tys však uslyšel můj hlasitý nářek, * když jsem volal k tobě o pomoc.
R: Vzmužte se a buďte srdnatí, všichni, kdo spoléháte na Hospodina.
7. Milujte Hospodina, všichni jeho svatí, * Hospodin zachovává věrné,
8. ale plnou měrou odplácí těm, * kdo si drze počínají.
R: Vzmužte se a buďte srdnatí, všichni, kdo spoléháte na Hospodina.