6533
Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš.
Žalm 139, OL560
R: Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš.
1. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, * ty víš, když sedám i když vstávám.
2. Poznáváš mé myšlenky již zdálky; * ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, + všímáš si všech mých cest.
R: Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš.
3. Slovo ještě nemám na jazyku: * hle, už je znáš, Hospodine, celé.
4. Obklopuješ mě zezadu i zepředu * a kladeš na mě svou dlaň.
5. Podivuhodná je pro mě tvá znalost, * vznešená a nepochopitelná.
R: Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš.
6. Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří?
7. I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi.
R: Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš.
8. I kdybych si připjal křídla jitřenky * a spočinul na nejzazším moři,
9. i tam mě povede tvá ruka * a uchopí mě tvá pravice.
R: Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš.
Zpěvník pro scholy 2026
2026