R: Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení.
1. Dříve než se zrodily hory, (+) než povstala země a svět, * od věčnosti do věčnosti jsi ty, Bože!
R: Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení.
2. Rozkazem vracíš, Bože, člověka v prach * a pravíš: (+) „Vraťte se, smrtelníci!“
3. Neboť tisíc let je v tvých očích (+) jako včerejší den, který minul, * a jako noční hlídka.
R: Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení.
4. Našich let bývá úhrnem sedmdesát, * u toho, kdo je při síle, osmdesát.
5. Většina jich je lopota a trýzeň, * neboť rychle pomíjejí, a my odlétáme.
R: Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení.
6. Nasyť nás brzy svou slitovností, * ať jásáme a radujeme se po celý život!
7. Nechť se ukáže tvým služebníkům tvoje dílo, * tvá sláva jejich synům.
R: Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení.