Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.

Žalm 139, OL701

 R: Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.
 
 1. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, * ty víš, když sedám i když vstávám.
 2. Poznáváš mé myšlenky již zdálky; * ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, + všímáš si všech mých cest.
 
 R: Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.
 
 3. Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří?
 4. I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi.
 
 R: Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.
 
 5. I kdybych si připjal křídla jitřenky * a spočinul na nejzazším moři,
 6. i tam mě povede tvá ruka * a uchopí mě tvá pravice.
 
 R: Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.
 
 7. Tys přece stvořil mé ledví, * utkal jsi mě v lůně mé matky.
 8. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, * úžasná jsou tvoje díla.
 
 R: Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.
Zpěvník pro scholy 2026

Nástroje

Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje

Nahrávky