1. Ten, A koho směly naše oči H m /A zřít,
ten, E který řekl nám: „ A 4 Dotkni se mých A ran“,
ten, jehož hlas nám v uších mohl H m /A znít,
ten, E 4 který do srd E cí svůj A pokoj rozdá A /Db vá.
Ať D každá píseň stále o něm A /Db zpívá,
svět Gb m může poznat D maj7 Zář,
která H m 7 vchází do všech E 4 stí E nů.
2. A Sám před sebou svět oči zaví H m /A rá.
Jak E cestu poznat má, kdo A 4 slepý klopý A tá?
Už nesmíš déle dřímat, je čas H m /A vstát,
své E 4 srdce ote E vřít a A ruce podá A /Db vat.
Pak D můžem spolu projít každou A /Db bouří
a Gb m bdít jak noční D maj7 stráž,
která H m 7 čeká na sví E 4 tá E ní!
R: Chci A dál světlo nést, A /Ab Gb m být pro zem sůl! Gb m /E
Už H m 7 mizí všechny stíny, teď G láska hoří v E nás!
Chci A dál světlo nést! Gb m Kristus je svící,
dnes H m 7 celá země září,
plná E lesku D jeho svě H m 7 tla
E 7 v každém A z nás.
3. Tak A mnoho lidí hledá pro co H m /A žít,
jak E krokům smysl dát, čím A 4 dlaně napl A nit.
Teď s úsměvem jim můžeš vyjít H m /A vstříc,
ať E 4 v novém setká E ní smí A Ježíš promlu A /Db vit.
Tím D světlem, které v hloubi srdce A /Db nosíš,
máš Gb m sílu tišit D maj7 pláč,
místo H m 7 nářků zajá E 4 sání. E
4. Co A osolí sůl chuti zbave H m /A ná
a E komu posvítí A 4 lampa ukry A tá?
Jak život dá se bez Života H m /A žít?
Přijď, E 4 Duchu, obnov E nás,
přijď A vlažné zapá A /Db lit!
Kéž D pravá láska znovu všechny A /Db spojí,
a Gb m víra s nadě D maj7 jí nás ve H m 7 de k zmrtvých E 4 vstání. E