1. Krásná Panna přemilého Syna nám porodila,
ovinuvši v plénky do jesliček jej položila.
Řkouc: Nynej, mé děťátko, nynej pacholátko,
s ním se těšila, tak mu zpívala.
2. Volek a oslík na něj dýchali jako by řekli:
Králi mocný a náš Stvořiteli, pročs tak snížený?
Též i jiná hovádka, rozličná ptáčátka
jej jsou chválili a velebili.
3. Protož i my, stvoření rozumné, jej přivítejme.
Jeho slavné narození chvalme, a jej uctěme.
S tím Otci nebeskému, na nás laskavému
za něj děkujme a se radujme.
4. Onť nám z pouhé nesmírné milosti radost způsobil,
poslav Syna z nebeské výsosti, aby nás spasil.
Jenž hned od narození rozličné soužení
trpěl za hříšné z lásky přílišné.
5. Kriste, pro tvé narození slavné Tebe žádáme,
odpusť hříchy, nepravosti naše, kteréž pácháme.
Z této pak smrtelnosti přiveď do radosti,
v království věčné, místo bezpečné.