1.         Voláme z hlubokosti, 
          z žaláře temného, 
          lkajíce zde           v úzkosti v tom           údolí 
          pláče truchlivého, 
           
  2.         věčný Králi,           Pane náš, 
          k tobě jedinému, 
          který v nebi           přebýváš, sem           pohlížíš 
          k lidu souženému. 
           
  3.         Aj, my           dobrotivého 
          tebe Otce           máme, 
          avšak spravedlivého           tvého soudu 
          velmi se           lekáme. 
           
  4.         Hříchů tak           rozvodněných, 
          jichž počet           nevíme, 
          proti tobě           činěných, v těle,           v duchu 
          velmi se           děsíme. 
           
  5.         A kdybys je           chtěl zkoumat 
          září oka           svého, 
          všecky je           vyhledávat, kdo           ostojí? 
          Přemůžeš každého. 
           
  6.         Tys ze           všech nepravostí 
          mocný vyprostitel, 
          zhroucených v jich           žalosti a kajících 
          sám tys           potěšitel. 
           
  7.         Potěšuj také           nyní 
          nám srdce           sklíčené 
          a pro své           mnohé viny           dnem i nocí 
          bolestně zdrcené 
           
  8.         a přiveď po           cestách svých 
          svou velkou           milostí 
          v nebe do           stanů věčných,           Pane Kriste, 
          k té věčné           radosti.