1. V den hněvu, v ten den lkavý
svět se změní v popel žhavý,
David, Sibyla tak praví.
2. Strašná hrůza lidstvo schvátí,
až se věčný Soudce vrátí
všechny účty vyrovnati.
3. Polnice zvuk pronikavý
žene z hrobu četné davy,
před soudcovský trůn je staví.
4. Smrt a tvorstvo žasem trnou,
jak se ze však lidé hrnou k Soudci,
mnozí s hříchu skvrnou.
5. Přinese napsaná kniha;
v ní je všechna hříchu tíha,
podle ní trest lidí stíhá.
6. A když Soudce k soudu vstane,
zjeví se vše ukrývané,
bez trestu nic nezůstane.
7. Co pak chudák řeknu? Běda!
Obhájce se najít nedá,
vždyť i ctnostný pomoc hledá.
8. Králi hrůzné velebnosti,
Dárce věčné blaženosti,
spas mě, Zdroji slitovnosti!
9. Rozpomeň se Pane milý:
kvůli mně šels k svému cíli;
neztrať mě v oné chvíli!
10. Tys mě hledal do umdlení,
snášel kříže utrpení;
kéž to pro mne marné není!
11. Soudce přísný, splň mé přání:
s hříšníkem měj slitování dřív,
než dojde k zúčtování.
12. Bolestně svou cítím vinu,
úpím, rdím se, hanbou hynu,
prosím, odpusť, Bože Synu!
13. Marii dals rozhřešení,
lotr došel vyslyšení;
i jí doufám v odpuštění.
14. Moje prosby málo platí,
ty však můžeš z lásky dáti,
že mě oheň nezachvátí.
15. Kéž jsem potom ovcí věrnou,
od zlých kozlů oddělenou,
po pravici postavenou.
16. Trest až vyřkneš zlořečeným,
v oheň věrným zavrženým,
přidruž mě k svým vyvoleným!
17. V žalu se má hlava sklání,
snažně prosím bez ustání:
dej mi šťastné umírání!
18. Bude to den nářku, Pane,
den, kdy hříšník k soudu vstane
z hrobového svého lože.
19. Toho potom ušetř, Bože!
Dopřej, Pane Ježíši,
pokoje všem zemřelým. Amen.