6821
Svatební píseň
OG984
1. Z ponorných hlubin rodů,
jež hledaly se potají,
a oheň, krev a vodu
zas v nový pramen slévají,
z vůle svých srdcí podali si dlaně
ti dva, co stojí před oltářem Páně.
Pomoz jim, Matko, z duše říci Ano,
k tajemství lásky, jež ti bylo dáno.
2. Bdi nad svou holubicí,
jež domov písní vystaví,
studánku zrcadlící
vždy jen tvůj úsměv laskavý;
učiň ji olivou a vinným kmenem,
učiň je sladkým vánkem nad plamenem,
Nauč ji, Matko z duše říci Ano,
k osení lásky, jež jí bude dáno.
3. Tvá ruka liliová ať mužské rámě upevní,
ať pod záštitou Slova
dech dvojí v činy promění!
Učiň jej skálou, která pramen chrání,
učiň jej bratrem orlů, lvů i laní,
nauč jej, Matko skutkem říkat, Ano,
k břemeni lásky, jež mu bude dáno.
4. Ó Panno, Matko rodů,
jež v jeden rod se slévají,
lij oheň, krev a vodu
na nový záhon předrájí.
Zde slibují si děti tvého Syna,
ze síly chleba věčného a vína
nachystat duše pro své věčné Ano,
k tajemství lásky, jež jim budiž dáno.
Zpěvník pro scholy 2026
2026