lou ze ce lém ské Bet A 1. lo svět nad te rá. no tem ty o ší du mí, slo va vo si Pro hléd li sle a zpí po ko ra. Král je ta vrou hle a tak ná. bez va zná, slo moc tak slyš zor me jdem B 3. Na Po tě. je jis Je no jmé žíš. pře sva vo, slo no v tem né, hříš Pa ne nem hy za náš, o svě no žíš. kud po sám nás ty chá při zíš Ó tě, kte dáš zve kříž. a jes z dře va
Skrýt akordy
  Vstup
1.  Betlémské světlo   nad celou   zemí
temnoty duší   otevírá.
Prohlédli slepí   a zpívají   němí,
slovo si   hledá vroucí   víra.
Král pokoje   ta slova   zná,
tak mocná   a tak   líbezná.
2.  Zahřmělo z   nebe v   andělském sboru:
Sláva buď   na nebesích   Pánu!
Na zemi   každému lidskému   tvoru
mír, který   zhojí každou   ránu!
Dnes ve   vzpomínce na   Betlém
jdem za   mírem a   za světlem.
Před evangeliem
3.  Najdem je   jistě. Pozorně   slyšme
přesvaté slovo,   jméno Ježíš.
Pane náš,   zahynem v   temnotě hříšné,
pokud ty   sám nás   neosvěžíš.
Ó Dítě,   které přicházíš
a z   dřeva jeslí   zvedáš kříž.
Obětní průvod
4.  K věčnému   trůnu, k   chudičkým jeslím
nesem své   dary víc   než chudé
se srdcem   nadšeným, se   srdcem skleslým,
s hořkostí,   která z   hříchu zbude,
své radosti,   svůj každý   vzdych
i skrovné   dílo rukou   svých.
5.  Ty, jenž   jsi stvořil   kytice květů,
pohřbená zrna   měníš v   chleby,
zahrň i   nás v   onu všemocnou   větu,
jež hlínu   země zdvihne   k nebi.
Aby v   nás život   neuhas,
přijď, Věčný,   Živý, mezi   nás!
Přijímání
6.  Vladaři duší,   prameni záře,
zrozený skrytě   z Panny   prosté,
zrozený před   námi zde   u oltáře,
náš Hostiteli   a náš   Hoste,
proměň nás   ke své   podobě
a zapal   touhou po   tobě.
7.  Z hlubiny   věčna smrtelným   lidem
Syn Boží   narodil se   v čase,
nám, kdo   jsme žili,   kdo žijem,   kdo přijdem,
z chleba   se rodí   zas a   zase,
jen z   jeho těla   pramení
i našich   duší zrození.
8.  Svatý déšť   smývá žaly   a kaly,
svatý chléb   nasycuje lačné,
my jen   své vyprahlé   duše ti   dali,
ó vláho   z výše   nadoblačné,
a ty   jsi zde   a v   nás a   náš,
svou krev   nám do   žil rozléváš.
Díkůčinění
9.  S jakými   díky přijíti   k tobě
v té   chvíli, kdy   v nás   nebe zpívá?
Ustel si   v nás   jako v   posvátném hrobě,
vem s   sebou naše   srdce živá,
až o   velikém vzkříšení
se řeky   vrátí k   prameni.
10.  Děťátko bílé,   z čistého   klína
nebeská záře   ze studnice,
tisíce žíznivých   k tobě   se vzpíná,
jediný doušku   pro tisíce,
zatímco tobě   matka tvá
mléko své   duše podává.
11.  Pozváni tebou   klekáme před   ní,
aby nás   měla svými   dětmi,
jako v   den sváteční,   tak i   v den   všední,
když vstanem   ráno, když   se setmí,
ať lásku   k tobě   rozvíjí
v nás   láska k   matce Marii!
 
Nastavit zobrazení
Transpozice: 0
Posuvky:
Akordy: +
Velikost písma: 0