1. Kolik svatých zdobí nebe, tolik přátel jde nám vstříc,
velkých, malých, bezejmenných přímluvců a prosebnic.
Všechny k jedinému cíli táhne z kříže Boží Syn,
abychom jej ztělesnili každý podle vlastních sil.
Před evangeliem
2. V mnohých duších zrno slova padlo v půdu úrodnou,
dozrálo do květů, plodů v sklizeň mnohonásobnou.
Kéž tvé slovo zde a nyní Boží setbou stane se,
ať náš úhor v pole změní k slávě tvé, nám ke spáse.
Obětní průvod
3. Ze všech věků, ze všech zemí veliký je zástup těch,
kteří Kristem uchváceni, jeho láskou vzňali svět.
Slabí jsme a plní viny, ty nás, Pane, pozvedni,
z kamenů si probuď syny, živé dary obětní.
Přijímání
4. Jako strom u vodních proudů vkořeněný v živnou zem,
šťastný, požehnaný člověk věrný Pánu v srdci svém.
Z vláhy dobra, lásky, pravdy, které v tobě přijímám,
rostli světci, sloupy víry; dej, ať stejný úděl mám.
5. V tomto chlebě život Boží lidskou slabost přemáhá,
v něm je síla vyznavačů, mučedníků odvaha.
Dávej nám ten chléb, náš Pane, nasyť zástup hladových,
na přímluvu všech svých svatých rozmnož počet svědků svých.
Závěr
6. Mohli jiní, mohly jiné, na každého čeká Pán;
stopy svatých září světlem, také já jsem povolán.
Ten, kdo hoří, zapaluje, svítí, hřeje, mění svět.
Pro tebe a tebou, Kriste, dej i nám se rozhořet.