1. Blíž Tobě, Bože můj,
jen Tobě blíž!
Byť mě i tlačil v prach
zde těžký kříž,
duch vzhůru povznese
a v písni ozve se
a v písni ozve se:
Jen Tobě blíž!
2. Bychť jako poutník tam
svou hlavu snad,
tma vůkol, zemdlený,
na kámen klad,
dej, ať i ve snu již
/: být mohu Tobě blíž, :/
jen Tobě blíž!
3. Kéž žebřík pojící
s nebesy zem,
kéž Tebe s anděly
zřím ve snu svém!
Skloň, Pane, skloň se níž,
/: bych moh být Tobě blíž, :/
jen Tobě blíž!
4. A když pak procitnu,
ten kámen běd
Ti v oltář postavím
v svůj Bethel hned.
Tak i ta moje tíž
/: veď vždy mě Tobě blíž, :/
jen Tobě blíž!
5. A když mě nad slunce
v nadhvězdnou výš
povznese peruť Tvá
v nebeskou říš,
můj hlahol uslyšíš:
/: Můj Bože, Tobě blíž, :/
jen Tobě blíž!